9. únor 2019

Česko jako lídr umělé inteligence? Začít musí rychlovlakem do Brna

Česko se chce dostat mezi patnáct nejvyspělejších států světa. Vláda Andreje Babiše se proto chystá ve velkém podporovat umělou inteligenci.

Česko jako lídr umělé inteligence? Začít musí rychlovlakem do Brna

Během tří měsíců by měla vláda Andreje Babiše schválit strategii, jak z České republiky udělat světového přeborníka v umělé inteligenci. Podle ministerstva průmyslu na to máme experty i technologie, pomoci by mohly také historické zkušenosti s kosmonautikou.

„Česká republika se musí vrátit mezi deset, patnáct nejvyspělejších zemí na světě. Jinak budeme pozadu a místo vedení jen následovat vývoj,“ řekl náměstek ministryně průmyslu Petr Očko na odborné konferenci Digitální Česko. Právě v jeho sekci digitalizace a inovací klíčový dokument vzniká.

Umělá inteligence, robotizace průmyslu, samořiditelná auta nebo třeba nové medicínské technologie budou od letoška v Evropské unii velkým tématem. „Evropská komise svolala skupinu odborníků na umělou inteligenci, a ta v prosinci přišla s prvním pracovním návrhem etických pravidel. Jejich konečné znění by mělo být hotové v březnu,“ poznamenala k tomu eurokomisařka Margrethe Vestagerová.

Česko chce mít ve stejnou dobu hotovou národní strategii. „Mnoho takových dokumentů často skončí v šuplíku. Ale málokdy jsem měl takový pocit, že se něco opravdu stane, jako teď,“ tvrdí náměstek Očko. Text dokumentu má vznikat během února a března. Do jeho přípravy se prostřednictvím dotazníku od Svazu průmyslu a dopravy může zapojit každá firma, které se téma dotýká.

Strategie se má zaměřit na podporu výzkumu a vývoje, na podporu investic a rozvoje celého ekosystému kolem umělé inteligence, dále na její uplatnění v průmyslu a službách, také popsat vliv na vzdělávací systém, nastínit řešení dopadů na trh práce, upozornit na právní a společenské aspekty, a v neposlední řadě zohlednit mezinárodní spolupráci.

„Umělá inteligence určitě dopadne na mnoho oblastí lidského života. Mnoho firem ji zavádí, podporujeme je v jejich výzkumu a vývoji. Například autonomní mobilita (samořiditelná auta, pozn. autora) je téma i pro Českou republiku, protože máme silný automobilový průmysl,“ vysvětloval Očko, proč nejde o žádné sci-fi.

Starý kontinent navíc soutěží se Spojenými státy a Čínou. Obě velmoci teď mají náskok a Evropská unie se jim chce přinejmenším vyrovnat.

Premianti jako za dob Interkosmosu

Trochu překvapivým důvodem, proč by zrovna Česko mělo být tahounem umělé inteligence, jsou zkušenosti tuzemských odborníků s kosmonautikou. „Jednou z oblastí, kde máme historicky velké úspěchy, je kosmický průmysl. Loni jsme slavili 40 let od letu prvního československého kosmonauta. A vesmírné technologie jsou výstavní skříní robotiky a umělé inteligence. Československo bylo lídrem programu Interkosmos,“ připomněl náměstek kosmický program někdejších socialistických států.

Podle profesora Michala Pěchoučka z ČVUT bude umělá inteligence reálně nejvíc užitečná v medicíně. „Umělá inteligence nás překvapí v tom, jak změní zdravotnictví. Umí zefektivňovat a zlevňovat procesy, bude tím hlavním motorem, který sníží náklady. Umožní predikovatelné zdravotnictví a pojištění. Může pomoci také se životním prostředím, může nám pomoci spravovat odpady i nadprodukci potravin,“ uvedl.

V Praze už vzniká spolek, který společně zakládá pět nejlepších pracovišť umělé inteligence v Česku. Propojí se tak potenciál expertů na ČVUT nebo Matfyzu. Jen do Pěchoučkova týmu je podle webových stránek zapojeno kolem padesáti lidí. Spolek má přispět k vytváření pracovních míst a podpoří ho hlavní město i Evropská unie.

„Sázím na Prahu, protože v této oblasti produkuje velké množství talentů. Ekonomika umělé inteligence vzniká přes odbornou pracovní sílu. Nejde jen o pracovní místa ve velkých IT společnostech, ale také ve startupech a v akademické sféře,“ podotkl Pěchouček. Spolek chce dosáhnout toho, aby všechny tři sféry sladily svůj růst a žádná nezůstala pozadu.

Zatímco americký vizionář Elon Musk se bojí, aby se síla umělé inteligence neobrátila proti lidem a nevzniklo z ní něco jako fiktivní systém Skynet z filmu Terminátor, Pěchoučkovy obavy jsou reálnější. Největší hrozbou podle něj je, když se rozvoji technologií nepřizpůsobí pracovní trh. Klasickým problémem je také oddělování základního a aplikovaného výzkumu. A vzdělávání funguje skvěle v úzce specializovaných oborech, horší už je propojování umělé inteligence s jinými odvětvími, jako je například architektura.

Europoslankyně Martina Dlabajová na konferenci Digitální Česko.

Co by měl stát udělat jako první krok při podpoře umělé inteligence? „Konečně vybudovat vysokorychlostní železnici mezi Prahou a Brnem,“ napůl žertoval Pěchouček. „Když se totiž dostanete z centra Prahy do centra Brna za 40 minut, tak to velmi pomůže ekonomice a bude to mít i praktický přínos pro výzkum umělé inteligence. V Brně totiž také mají skvělé iniciativy,“ vysvětloval.

Dálnice, dálnice, dálnice?

Ministerstvo dopravy chce k výzkumu moderních technologií přispět speciálním polygonem pro testování samořiditelných aut. „Je veřejně známo, že BMW si chce na Karlovarsku postavit testovací okruh, ale pro sebe. My jako stát máme ambici postavit testovací prostředí pro všechny zájemce,“ překvapil účastníky konference ministr Dan Ťok. Zprovoznění polygonu by prý nemusela být tak zdlouhavá záležitost, jak je v Česku zvykem. Ministerstvo chce, aby se na jeho financování podílela i podnikatelská sféra.

„Co se týče takzvané smart mobility, pro nás je důležitá z pohledu přípravy infrastruktury. A nejen silniční, ale všech typů. Jako ministerstvo musíme připravit hlavně legislativní prostředí,“ prohlásil Ťok. Státní regulace by se tedy netýkala jen chytrých aut, ale i dronů a podobně. „Chtěli bychom připravit legislativu pro autonomní vozy, aby bylo možné je testovat i za běžného provozu,“ avizoval ministr.

Pro stát nebude představovat problém, když v provozu budou částečně autonomní auta, anebo když takové vozy úplně nahradí běžné automobily. Nejhorší fáze bude mezistupeň, kdy se samořiditelná auta budou pohybovat mezi běžnými řidiči. Na jejich chování může být technologie krátká. „Vždyť si jen zkuste jet s adaptivním tempomatem na D1 a někoho předjíždět. Za chvíli vám do mezery určené bezpečnou vzdáleností vjedou dvě auta a začnou brzdit,“ dal příklad Ťok.

„Samořiditelná auta budou v příštích čtyřech letech v Bruselu určitě téma,“ myslí si europoslankyně Dita Charanzová. „Musí se vyřešit věci typu pojištění – kdo bude viníkem, když dojde k nehodě?“ připomněla riziko srážky se strojem. „Z evropského pohledu je důležitá interoperabilita, aby auto nastavené v Česku fungovalo stejně v Německu,“ dodala. Podle ministra Ťoka je už české ministerstvo dopravy v kontaktu s Němci a předběžně se řeší využití části dálnice D8 právě pro otestování přeshraničního fungování autonomních aut.

Ve Spojených státech se už Kongres zabýval zákonem Self Drive Act. Podle Charanzové se předpokládá, že by do roku 2021 mělo po amerických silnicích jezdit 100 tisíc aut s autonomním řízením. Evropané je chtějí zkusit také.

Dan Ťok se ale mezi fanoušky asi nezařadí. „Slíbili mi, že mě svezou autonomním autem. Přátelé, svezli mě, a kousek skutečně jelo samo, ale za chvíli začalo křičet, ať si řízení převezme řidič, protože ani na dálnici nebylo schopné fungovat samostatně,“ popsal svůj zážitek ministr dopravy.

Konferenci Digitální Česko organizuje Evropské liberální fórum (ELF) za asistence Institutu pro politiku a společnost. ELF je organizace evropské politické strany ALDE, ke které se v Česku hlásí hnutí ANO.